Bezlepkové potraviny nemusí být automaticky zdravé ani vhodné pro hubnutí
Bezlepková dieta se v posledních letech stala velmi populární. Oblíbená je i mezi lidmi, kteří netrpí celiakií nebo alergií na lepek či pšenici, ale také mezi těmi, kteří se domnívají, že jim vyloučení lepku přinese zdravotní benefity. Mnoho lidí také nabylo dojmu, že bezlepkové potraviny jsou nejenom automaticky zdravé, ale také jim pomohou zhubnout. Je tomu opravdu tak?
Na trhu je dostupná celá řada přirozeně bezlepkových potravin, které jsou vhodné jak pro celiaky a alergiky, tak pro ty, kteří se stravují „normálně“. Jde o základní potraviny jako ovoce, zelenina, maso, mléčné výrobky, luštěniny, semínka a ořechy či přirozeně bezlepkové obiloviny a mouky (např. rýžová, pohanková, kukuřičná a další). O těch ale v tomto článku nebude řeč.
Věnovat se naopak budeme zejména bezlepkovým potravinám, které jsou vysoce zpracované (neboli ultrazpracované). V regálech obchodů je najdete jako různé typy pečiva (slaného i sladkého), tyčinky, křupky, snacky, instantní, mražené a další výrobky. Přestože jsou označeny logem „bez lepku“ a člověku trpícímu celiakií či alergií v tomto smyslu skutečně neublíží, je třeba se mít na pozoru, jelikož ne vždy jde pouze o lepek.
Tyto výrobky nezřídka obsahují velké množství cukru nebo soli, ztužených tuků a různých přísad, které mohou mít negativní dopad na naše zdraví. Tyto látky se zpravidla používají ke zlepšení textury a prodloužení trvanlivosti. Pokud si takovou pochoutku dopřejete jednou za čas, zcela jistě se nic nestane. V případě, že tento typ výrobků zařazujete do svého jídelníčku pravidelně, časem můžete zpozorovat negativní účinky. Vysoce citliví jedinci pak mohou negativně reagovat i po jednorázové konzumaci.
Pojďme se tedy podívat na některé ze složek, které se v bezlepkových výrobcích často objevují a které mohou být potenciálně problematické.
Cukry
Řada ultrazpracovaných bezlepkových potravin může obsahovat více cukru než jejich lepkové ekvivalenty. Následky dlouhodobého přebytku cukru ve stravě jsou zřejmé – mohou vést například k nadváze a obezitě, cukrovce a dalším chronickým onemocněním.
Samostatnou kapitolu představuje glukózovo-fruktózový sirup, což je široce používané sladidlo v potravinářském průmyslu, především v nápojích, sladkostech a různých zpracovaných potravinách. Ačkoliv je ekonomicky výhodný a poskytuje sladkou chuť, jeho konzumace může mít vážné negativní dopady na zdraví. Je vysoce kalorický a v nadměrném množství přispívá k přibírání na váze a obezitě. Fruktóza totiž zvyšuje chuť k jídlu a podporuje ukládání tuku. Zvýšené užívání fruktózy je spojováno s inzulínovou rezistencí, což může vést k metabolickým poruchám, jako je metabolický syndrom a cukrovka typu 2. Stejně tak může zvyšovat hladinu triglyceridů a „špatného“ LDL cholesterolu v krvi, což jde ruku v ruce se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění. Na rozdíl od glukózy, která je metabolizována téměř všemi buňkami v těle, je fruktóza metabolizována téměř výhradně v játrech. Přetížení jater fruktózou napomáhá nealkoholovému ztučnění jater a dalším jaterním potížím. Glukózovo-fruktózový sirup taktéž přispívá k zánětlivým procesům v těle.
Tuky
Aby bylo dosaženo požadované konzistence a chuti, do bezlepkových potravin se často přidává nadměrné množství nezdravých tuků, což může v dlouhodobém horizontu zvyšovat hladinu cholesterolu a riziko srdečních onemocnění. Pozor si dejte zejména na ztužené tuky a palmový olej/palmojádrový olej.
Ztužené tuky (často označované jako transmastné kyseliny) vznikají procesem zvaným hydrogenace, který mění kapalné oleje na pevné tuky, což zlepšuje texturu, chuť a trvanlivost potravin. Ztužené tuky zvyšují hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a snižují hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu v krvi. Transmastné kyseliny mohou podporovat zánětlivé procesy v těle, což může přispět k rozvoji chronických onemocnění, jako je artritida a cukrovka typu 2. Jejich nadměrná konzumace podporuje vznik inzulínové rezistence. Energeticky jsou velmi bohaté a jejich nadměrná konzumace přispívá k přibírání na váze a obezitě, která je rizikovým faktorem pro mnoho dalších zdravotních problémů. Některé studie naznačují, že konzumace transmastných kyselin může mít negativní dopad na funkci jater a přispívat k nealkoholovému ztučnění jater.
Palmový a palmojádrový olej dnes najdete skoro všude a určitě je možné tvrdit, že jde o velice kontroverzní přísadu. Tento tuk obsahuje vysoké množství nasycených tuků. Kromě zdravotních dopadů má jeho negativní pověst souvislost zejména s environmentálními dopady.
Gumy
V bezlepkových ultra zpracovaných potravinách často najdete různé gumy a škroby. Jako příklad uveďme xanthanovou gumu, která se kromě potravinářství využívá i kosmetice a různých průmyslových výrobcích. V bezlepkových potravinách plní funkci stabilizátoru a zahušťovadla. Dle oficiálních informací je v potravinách zcela bezpečná, nicméně se ví také o jejích nežádoucích účincích při nadměrném užívání, ke kterým patří průjem, nadýmání nebo žaludeční nevolnost. Obdobné je to s gumou guar – ta se využívá pro zlepšení textury či tvaru – která může mít projímavé účinky. Jedná se o potenciální alergen.
Emulgátory
Další rizikovou složku představují emulgátory. Jedná se o přísady používané v potravinářském průmyslu ke vzájemnému spojování složek, které se normálně neslučují (voda a olej). Tyto látky zlepšují konzistenci a stabilitu potravin a prodlužují jejich trvanlivost. Běžné emulgátory zahrnují lecitiny, monoglyceridy a diglyceridy mastných kyselin.
Pro lidi s celiakií mohou emulgátory představovat určitá rizika. Některé z nich mohou být vyrobeny z obilovin obsahujících lepek, jako je pšenice. I když je lepek v těchto emulgátorech často přítomen jen ve stopových množstvích, může to u celiaků způsobit zdravotní problémy. Při výrobě emulgátorů může dojít ke kontaminaci lepkem. Pro celiaky je proto důležité vybírat produkty, které jsou certifikované jako bezlepkové. Někteří lidé s celiakií jsou na některé emulgátory velice citliví, což může způsobovat zažívací potíže, jako je nadýmání, plynatost a průjem. Jako emulgátor se nejčastěji používá lecitin. Najít ho můžete v celé řadě potravin počínaje margaríny, sušenkami přes čokolády až po majonézy či dresinky.
Deproteinovaný pšeničný škrob
Jednou z kontroverzních složek v některých bezlepkových potravinách je deproteinovaný pšeničný škrob. Tento škrob se získává z pšenice, kdy je z něj odstraněna většina proteinů, včetně lepku. Pro celiaky by měl být zcela bezpečný, na pozoru by se však měli mít alergici, lépe řečeno lidé s alergií na pšenici, protože v tomto škrobu byl odstraněn pouze lepek, nicméně stále se jedná o pšenici.
Na co se při nakupování zaměřit
Pokud s bezlepkovou dietou teprve začínáte, po přečtení výše uvedených řádků můžete nabýt dojmu, že zemřete hlady. Nemusíte se ale bát. Řešení je poměrně jednoduché. Máme pro vás několik rad, jak se dobře a chutně najíst.
-
Vždy pečlivě čtěte etikety a sledujte složení výrobků.
-
Vyhýbejte se produktům s dlouhým seznamem přísad, které zahrnují cukry, tuky a gumy.
-
Nespokojte se pouze s tím, že je výrobek označen jako bezlepkový.
-
Porovnávejte nutriční hodnoty různých výrobků. Hledejte produkty s nižším obsahem cukru a tuků a vyšším obsahem vlákniny a bílkovin.
-
Zaměřte se na značky, které nabízejí kvalitní zpracované potraviny (doporučit můžeme např. značky Vilgain, Bett’r, Zemanka, Sens, Nakd, Bombus či Lifegood).
-
Místo vysoce zpracovaných bezlepkových produktů zkuste konzumovat přirozeně bezlepkové potraviny, jako jsou quinoa, pohanka, hnědá rýže a jáhly, ovoce a zelenina, luštěniny, ořechy a semínka.
-
Připravujte si pečivo a jiné výrobky doma, kde můžete kontrolovat použití ingrediencí. Jako svačinka jsou skvělé třeba domácí energy kuličky či müsli tyčinky či granoly, které připravíte pouze z minima ingrediencí.
-
Nezapomeňte také na to, že pokud vás honí mlsná a výjimečně si dopřejete bezlepkový výrobek s ne zcela ideálním složením (a nejste vysoce citliví na některou z uvedených složek), nic zásadního se nestane.
Použité zdroje informací: